mapa

Změna velikosti písma

Vyhledat v textu

Obec Baráčnická

Baráčnická myšlenka vznikla v 70. letech předminulého století v Kolíně, kde se utvořila stolní společnost, jejíž členové rozpracovali myšlenku navázat na nejlepší tradice českého národa. Tato společnost drobného českého lidu, řemeslníků, zemědělců apod., scházela se v malém hostinci na někdejším kouřimském předměstí Kolína, který nesl název “U Šlejtrů”, později pro svou malou rozlohu byl přezván “Baráček”.

K tomuto přízvisku pomohla i jiná skutečnost. Stolní společnost od počátku bojovala za čistotu českého jazyka, za oproštění od německých výroků. Jednalo se o to, že právě v chudých dřevěných domcích, často pokrytých slámou a šindelem, udržela se česká řeč a národní vědomí i pravé češství v době, kdy města se poněmčovala a český národ byl považován za vymírající. Z těchto malých chudých domků, baráčků, vyšli osvícenští buditelé, národní obrozenci, tak, jak jejich jména známe z historie českého národa v době obrozenecké.A proto členové výše uvedené stolní společnosti v Kolíně, začali si říkat “Baráčníci”. Vlastenecký spolek dosáhl v krátké době značné obliby v lidových vrstvách a rozšířil se do mnoha krajů i na Mladoboleslavsko.

Další hlavní náplní spolku se stalo oživování starých ušlechtilých tradic a zvyků, popularizace lidových krojů, písní a tanců, zvláště České besedy.Na památku občanského zřízení doby pobělohorské, ponechali si Baráčníci názvy svých činovníků: rychtář, místorychtář, pantatínek, panímaminka, syndik, berní, slídil účtů, vzdělavatel, šafář, švandymistr, dráb, ponocný. Členové se oslovují “sousede” a “tetičko”. Členové se scházejí na rychtě k jednání a pod spolkovými prapory a májkami se účastní svých akcí, jubilejních slavností a sjezdů. Při těchto příležitostech oblékají staré české kroje nebo kroj spolkový. Pod spolkovým krojem se rozumí “česká Mařenka”, která je krojem stylizovaným podle scénického kostýmu Smetanovy prodané nevěsty. Dalším krojem je kroj pracovní, tzv. svéráz, čímž se rozumí vyšívané halenky a košile.

V roce 1896 došlo ke sjednocení všech baráčnických spolků v Praze a okolí a vzniklo všebaráčnické ústředí s názvem “Veleobec Baráčníků pro země koruny české” pod vedením rychtáře Petra Vavřince Gutha ze Smíchova. Za něho byly vytvořeny organizační mezičlánky tzv. župy.

Něco z historie Obce baráčnické pro Březno a okolí

Březenská baráčnická obec byla založena v roce 1929 v hostinci u Boučků ustavujícím sezením, jež mělo 52 členů. Prvním rychtářem byl zvolen František Třešňák, místorychtář Otakar Randák, berním Josef Dumek. Konšelstvo Karel Fuka, František Řezáč, Josef Zdobinský, Josef Skopový, Karel Svoboda, František Král, František Ptáček, Josef Jírů, Josef Bejr, Jan Rakušan, drábem Karel Bareš, ponocným Václav Dlask, hospodář Jan Vitmajer, šafář František Synek. Byl dán název obci „Vlastenecko-dobročinná sdružená obec baráčníků pro Březno a okolí“. V roce 1932 měla obec 175 členů. 14. června 1936 v Židněvsi se konalo slavnostní odhalení a rozvinutí praporu, který zhotovila a vyšila tetička Röslerová dle návrhu Josefa Kubína z Holých Vrchů. Na pořízení praporu darovala matka praporu paní Stiberová ze zámku a kmotry praporu 2.455,-Kč a ostatní se doplatilo z obecní truhlice.

Dalším rychtářem se stává Fuka Karel a poté Kerda Josef. Největší kulturní nesnáze přišly pro naší obec v r. 1939, kdy byli plánovány slavnosti k 10. výročí. Bohužel z příkazu Okresního úřadu v Mladé Boleslavi byly tyto zakázany pro neutěšené poměry ve státě. Nastaly pro naší rebubliku i pro naší obec zlé časy. Konšelské zasedání se konalo nepravidelně a jen při několika málo členech. Byla to stagnace veřejného i kulturního života. Tak se celý náš život soustředil jen na doprovody tetiček a sousedů na poslední cestu.

První konšelské sezení se konalo v červnu 1945. I v dalších letech nebyl nijak velký elán pro práci v baráčnictvu. Byla provedena sbírka na postavení pomníku umučených za druhé světové války. Vynesla 14.255,-Kč. Byly konány přípravy na 20. výročí trvání obce, od kterých se prý pro malý zájem upustilo. Soused rychtář Jan Vitmajer byl nemocen a uvažovalo se, zda nebude náš baráčnický spolek rozpuštěn. Až v roce 1953 byl zvolen rychtářem s. Durdis Josef a ten s novým konšelstvem postupně dával obci život. V roce 1955 byl zvolen rychtářem s. Fořt Josef, 1957 Fuka Karel, 1958 Skramužský Jaroslav. V roce 1959 Dlask Josef, kdy na počest 30. výročí trvání obce se konalo slavnostní zasedání v Židněvsi u Frydrichů. Neméně významný byl rok 1962, kdy byla zřízena májka zásluhou souseda rychtáře Ladislava Paříka a tetiny Liběny Hlaváčkové. Odhalení se konalo 27. května průvodem ze Židněvse na hřiště Sokola ve Březně. Dalším rychtářem byl zvolen soused Durdis Josef, Syrový Václav, Antoš Josef, kdy se v roce 1979 konalo výročí 50 let trvání obce. Dalším rychtářem byl zvolen Přibyl Josef, Klos Karel, opět Přibyl Josef pak Kolouch Štěpán.

Konšelstvo VOLBY 2008 - 2009

rychtář KŘEMEČKOVÁ Marie
místorychtář NOVOTNÝ Petr
pantatínek KRIPNER Václav
čestný pantatínek PŘIBYL Josef
syndik DESZOVÁ Marie
vzdělavatel REPŠOVÁ Miloslava
praporečník DURDIS Jiří
NOVOTNÝ Lukáš
švandymistr NOVOTNÝ Petr
PŘIBYL Josef ml.
šafářka ŠITINOVÁ Dagmar
paňmaminka NOVOTNÁ Miloslava
zástupce MUDROCHOVÁ Lucie
čestná paňmaminka PŘIBYLOVÁ Marie
berní KŘEMEČEK Jaroslav
zapisovatel ADAMCOVÁ Anna
MUDROCHOVÁ Lucie
PEČENKOVÁ Romana
májkonoš SKRAMUŽSKÝ Viktor
SEDLÁČEK Tomáš
slídilové účtů NOVOTNÁ Miloslava
ADAMCOVÁ Anna
KLOS Ota
kronikář PODMOLOVÁ Dana
dráb PŘIBYL Josef ml.
delegáti župy

KŘEMEČKOVÁ Marie
NOVOTNÝ Petr
ANTOŠOVÁ J.

konšelé KLOS Ota
SKRAMUŽSKÝ Viktor
KLOSOVÁ Markéta
ANTOŠOVÁ Lucie
DURDISOVÁ Anna
BURIÁNOVÁ Iva
KNÍŽKOVÁ Alena
a mladá chasa

Kontakty na nás: